Mrázov, Prosau, a jeho historie
Historie této obce se píše již od roku 1230, ačkoliv toto datum je sporné, ale je to velice pravděpodobné.
Mrázov, německy Prosau, původně svázaný ke kostelu sv. Vojtěcha ve farnosti kláštera Teplá. Cesta k farnosti trvala prý 45 minut z Mrázova. Mrázov měl původně, roku 1273, 23 domů a 136 německy mluvících obyvatel. V té době vlastnila obec vyhlášený mlýn a pramínek kyselky. Později roku 1878/82 topografický deník sepsaný Janem Ortkem a Františkem Sládkem uvádí:"Ves má 24 domů a 156 obyvatel německé národnosti."
19. - 20. století
Rok 1900 přináší domů 33 a obyvatel 163. V té době došlo k odloučení od kostela sv. Vojtěcha a přechází pod farnost premonstrátského kláštera v Teplé. Po několika letech, konkrétně po 10 letech(1910), se obec vrací zpět pod farnost svatého Vojtěcha. Má 33 domů a 169 obyvatel. Kostel sv. Vojtěcha, kolem něhož se historie Mrázova točí, dle historického hlediska má počátky v roce 1585, kdy počala jeho výstavba. Lokálie uvádí rok 1786 a samotné založení farnosti roku 1857.
V roce 1928 a 1935 měla obyvatel 167 a 176. Roku 1947, po odchodu německých obyvatel zůstává 154. Památník před domem s č.p. 18 původně vystavěný pro oběti druhé světové války byl "převlečen" do kabátu 2. světové války. Jak se žilo po roce 1950 víme přesněji, jelikož je spoustu dokumentů. Byly zde založeny statky JZD, základní škola (1. až 5 ročníku), stanice veřejné bezpečnosti(Policie), a obchod. V té době měl Mrázov a svůj úřad a radnici.
Rok 1950 přináší též zánik fanosti sv. Vojtěcha, jelikož ji po příchodu československé armády byla použita jako střelnice a byla rozstřílena.
V době statků JZD zde byli němci vystěhování a majetek byl předán příchozím. Byla zde i romská komunita, která ovšem dle záznamů odváděla poctivou práci. Přesto zde byli takoví, kteří obec devastovali a rozkradli do stavu, v jakém obec známe v nešních dnech. Velká část pracující v Mrázově, či okolí byla ubytována ve starém mlýně, který již neplnil svou povinnost a byl použit jako ubytovna.
